Milý deníčku, prodavačka si mě spletla s chlapečkem! Copak nemám jemné dámské rysy? Elegantní profil? Roztomilý huňatý modrý overálek? Táta se mě sice zastal, ale i tak jsem se cítila ponížená, nechtěla jsem ji ani vidět, proto jsem zavřela oči a dělala, že spím. Ale vevnitř jsem vřela.

Doma jsem tu velikánskou nespravedlivost a urážku s našima dlouho do noci probírala. Můžu říct, že tátův návrh, že mi na čelo nalepí dárkovou mašli, aby bylo na první pohled všem jasné, že mají co do činění s dámou, mě nenadchnul. I mamince tento nápad stál jenom za ošklivý pohled. Jakoby můj problém nebral dost vážně. Naštěstí pak žertování omezil  a okolo půl třetí ho sranda přešla úplně.

Blbé barevné stereotypy. To mě fakt čeká deset let v růžové?!