Milý deníčku, čas kašiček se chýlí ke konci. Už nebudu odkázaná na mixér a konečně přestanou všechna má jídla vypadat stejně. Stejně blbě nevábně. Už mi rostou první zoubky!
Nemysli si, není to žádná sranda, dost to bolí, všechny otravuješ pláčem i podrážděním a zároveň máš chuť ohlodat vše v dosahu. A této chuti neodoláš. Na druhou stranu, alespoň si této významné události všimnou moji mírně přetažení rodiče. Ještě by mi pak celý život vyčítali, že moje první zoubky prošvihli.
Abych jim udělala radost, prořezala jsem si první dva zoubky téměř najednou. Pro každého jeden, ať se mi doma o ně nehádají. Zasloužím si klid, abych se mohla těšit na takové to domácí kousání.
Buďte pozdravené steaky, klobásy, karamelky a žvýkačky, už k vám jdu!
