Milý deníčku, maminka je milá, ale hrozně naivní. Pořád vypadá překvapeně, že už v kočárku odolávám usnutí. Ale komu by se chtělo spát, když venku je to zatím výrazně hezčí než v mých nejlepších snech. A pestřejší.
O mnoho lepší je v kočárku klečet a koukat ven. To se pak můžu držet boků a vyvažovat v zatáčkách. Nebo se natahovat po věcech v dosahu. Ideálně v obchodech. Perfektní je drogerie, tam jsou plné regály hraček ve velikosti akorát do mé ručičky. Ani uličky tam nejsou zbytečně široké.
Navíc s maminkou hrajeme bájo hru, plnou napětí a vzrušení. Já se snažím v nestřežené chvíli z kočárku vystoupit a maminka se snaží nestřeženým chvilkám vyhnout. Anebo mě alespoň zachytit v dostatečné výši nad zemí. Morous táta bohužel nemá pro naši zábavu pochopení a operativně koupil kšíry. Prý abych už z kočárku nevyskočila. No uvidíme. Mně osobně přijdou kšíry jako výborný základ na bungee jumping.
