Milý deníčku, zase jsem jednou našim naletěla. Jako každá dáma mého formátu jsem se těšila na výlet, protože jsme měli navštívit Salon republiky. Salón! Republiky! Cítíš v tom tu noblesu, nóbl lidi na úrovni, mocné muže a vznešené krásné ženy? Zkrátka, něco pro mě. Radostí jsem si téměř cvrkla do plenky. No…

A místo toho mě drazí rodičové vláčeli po Hradci a ukazovali domy, které vypadaly, jako by je táta postavil z kostek. Betonových. Prý moderna. Fakt typický salon republiky. Naštěstí jsem si našla dostatek jiných zajímavějších podnětů a navzdory zklamání to nebyl špatný den.

Nejprve mě táta téměř vykoupal ve fontáně a pak jsme v parku viděli kačenky a nutrie. Hráli si spolu u řeky a nás se vůbec nebáli. Nutrie jsem viděla prvně, byli hezky chlupaté, blbli na břehu i ve vodě a táta mi vysvětlil, že se z nich dělá Nutrilon. Moc mu ale nevěřím, jak by takové prcky dojily?