Milý deníčku, nevěřil bys, kolik věcí mám zakázané dělat. Není lehké si to pamatovat, ale zatím mi to celkem jde. Někdy našim dokonce ukazuji, jak jsem dobrá žačka.

Pečlivě zkontroluji,  jestli na mě koukají a pak začnu říkat „no, no, no…“ a pomalu začnu dělat  přesně to, co mám zakázané. Například vytahovat knížky z poliček nebo věci ze šuplíků. Celý čas kontroluji, jestli mě pořád sledují a pomalu pouštím jednu věc po druhé na zem. Nezapomínám opakovat „no, no, no…“, aby věděli, že je to ukázka, že přesně vím, že se to nemá, a že by měli být na mě pyšní, že jsem se to tak dobře naučila.

Oni jsou ale moc nároční učitelé. Zatím se moc nadšeně netváří, spíš naopak, někdy bych přímo řekla, že je to i zlobí. Asi někde ještě dělám chybu a není to na čistou jedničku. Takže jim v rámci svého tréningu tuto exhibici dělám několikrát denně a doufám, že se to jednou povede dokonale.

Ilustrační obrázek: https://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AKou%C5%99im%2C_z%C3%A1kaz_vjezdu.jpg