Milý deníčku, už je to celý rok co jsem hrála s našima v porodnici napínavou hru s pracovním názvem „Přijde, nepřijde“. Jak je vidět, nakonec jsem neodolala a udělala z těch dvou rodiče.

A byl to fajn rok. Všichni jsme se toho moc naučili. Kariéru jsem začínala jako neambiciózní ležící průtokový ohřívač. Ale vypracovala jsem se. Už umím chodit, sama piji z flašky a používám první slova. Hlavně si však pečlivě vybírám, kterým příkazům vyhovím a které odignoruji.

Naši se taky celkem poučili. Zjistili, že nuda je fajn, že je jí vlastně hrozně málo. Umí si vážit spánku, i když už vědí, že jeho nedostatek se hrozně přeceňuje. Taky si vypracovali svaly, zlepšili vytrvalost a i paměť se jim opakováním dětských říkanek zlepšuje. Jsou teď díky mně o mnoho lepší lidé než před rokem.

To nejlepší na jednom roku jsou však narozeniny. A oslava! Ale o té až příště.