Milý deníčku, včera jsem vyzkoušela novou koupací podložku do vaničky. To ti je taková paráda, když mě netlačí tátova ruka pod krkem a když chybí nepříjemný stisk na rameni. Ležím si jak pán na lehátku, zadeček v teplé vodičce a cákám nožičkami. Labůžo a pohoda. Táta má navíc obě ruce volné, nebojí se, že mu spadnu a tak je mytí ještě příjemnější.

Jediné, co mě trošku znervózňuje je, že jsem viděla koupelnu rodičů a tam žádné lehátko pro dospělé není. Ani jeho náznak. U dědečka s babičkou prý vůbec vanu nenajdu! Tam asi bude koupel za trest – budu muset do kouta. Chápeš to? Dokonce mám pocit, že časem asi přijdu i o další současná pozitiva koupele – vlastního lazebníka a maséra.