Milý deníčku, už druhý den máme hrozně spavé počasí a já se tomu nedovedu bránit. Je pořád téměř tma a ten vítr mi snad zpívá ukolébavku. I když jsem vzhůru, tak pořád jenom zívám. Už jsem prospala i čas jídla!

Tátu můj spánek nejprve potěšil, ve spánku jsem prý nejhodnější. Pak se začal trochu bát a kontroloval můj zdravotní stav. Nakonec se uklidnil a začal počítat úspory za nesnědené jídlo. Když zjistil, že pak bez problémů sním zvýšenou dávku, vrátil se do běžné nálady a začal šetřit síly na dobu, kdy jsem vzhůru, dobře odpočatá a plná energie.

V takovém spavém počasí jsem ráda, že s tím nemusím bojovat v práccciii..ii….ii….. chrrr.