Povodeň

0106 – Potopa II

Milý deníčku, naučila jsem naše pořádně uklízet. Jsem na sebe pyšná. Nečekala jsem, že se ve svém pokročilém věku ještě něco tak rychle naučí. Sice to není dokonalý pořádek, ale začali jsme s uklízením od podlahy, tak se snad vypracují.

Ještě před pár měsíci nebylo konferenční stolek v obýváku téměř vidět – ležely na něm knížky, hračky a časopisy. Neměla jsem si ani kde odložit papání. Vypadalo to beznadějně. Stačilo však na ten nepořádek pravidelně poukazovat a naši se polepšili. O.K., přiznávám, několikrát jsem jim ten bordel musela shodit na zem, když domluva nestačila, ale nakonec to zabralo. Měl bys stolek vidět dnes. Není na něm vůbec nic! Radost pohledět.

Podobně se mi povedlo vylepšit i další plochy, na které dosáhnu. Bude to ještě chtít další tréning, naši zatím uklízejí trochu nekoncepčně – přemisťují věci z nižších poloh do vyšších a doufají, že si toho nevšimnu. Proto jsem teď začala kontrolovat i police a stoly, na které ještě nevidím, ale ručičkou na ně dosáhnu, a první hmatatelné výsledky jsou už vidět. Nebo aspoň cítit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *